Ponatinib

Autor: Prof. MUDr. Edgar Faber, CSc., Hemato-onkologická klinika FN a LF UP v Olomouci
Rukopis recenzovali: prof. MUDr. Karel Indrák, DrSc. a doc. MUDr. Peter Rohoň, Ph.D.

Ponatinib (preparát Iclusig, výrobce Ariad)

Je při testování ve zkumavce účinnější na leukemické buňky než imatinib. Je vhodný pro léčbu CML ve všech fázích ve druhé linii po selhání jednoho nebo dvou jiných preparátů a to zejména v případě výskytu specifické mutace T315I, při níž jsou u CML neúčinné všechny ostatní TKI. Ponatinib má určité riziko interakcí s jinými léky. Tato rizika samozřejmě lékaři při zahájení léčby ponatinibem pečlivě zváží. Pro nasazování nových léků však platí doporučení tyto konzultovat s ošetřujícím hematologem.
 

Způsob užívání

Ponatinib se podává jednou denně nalačno v dávce 15 až 45mg. Během užívání ponatinibu se nedoporučuje užívat léky používané ke snížení tvorby žaludečních kyselin, protože nedostatek žaludečních kyselin nepříznivě ovlivňuje vstřebávání ponatinibu. Pokud má nemocný potíže, pro které musí léky proti žaludeční kyselině užívat, doporučuje se užívat krátkodobě působící léky a užít je až alespoň 2 hodiny po užití ponatinibu.
 

Nežádoucí účinky

Jsou vypsány v tabulce. Během prvních týdnů jsou to zejména změny v krevním obraze (pokles leukocytů, trombocytů nebo rozvoj chudokrevnosti). Při řešení těchto nežádoucích účinků musí lékař pacienta kontrolovat častěji, někdy musí podat růstové faktory k povzbuzení tvorby bílých krvinek nebo dokonce transfuze červených krvinek nebo destiček. Z dlouhodobých nežádoucích účinků se u ponatinibu vyskytují zejména teploty, bolesti břicha a někdy zánět slinivky břišní. Při vyšetření biochemických parametrů lékař může zjistit zvýšení jaterních nebo pankreatických testů. V naprosté většině případů pro tyto laboratorní změny není nezbytné léčbu přerušovat nebo ukončit. V případě zánětu slinivky břišní se léčba ukončit musí. Nejzávažnějšími nežádoucími účinky jsou cévní ischemické příhody postihující tepenný a někdy i žilní systém (trombózy). Přesné riziko výskytu těchto nežádoucích příhod doposud není jasné, ale je zřejmé, že jejich výskyt závisí na dávce ponatinibu a mají k nim vyšší náchylnost pacienti s rizikem pro tzv. civilizační onemocnění. Při vysokém riziku komplikací (např. u pacienta s cukrovkou, po srdečním nebo mozkovém infarktu) hematolog ponatinib obvykle nenasadí. Výjimkou může být ale mutace T315I a v tom případě je nezbytné provést všechna opatření k zabránění vzniku cévní příhody (např. nasazení léků účinkujících proti krevním destičkám nebo krevnímu srážení, apod.).