Co jsou leukémie: Úvod

Název leukémie pochází z řeckého slova znamenajícího bílou krev (bělokrevnost) a často označuje rakovinu krve. Tento termín zahrnuje skupinu blízce příbuzných zhoubných onemocnění, která vznikají z nezralé krvetvorné buňky.

Jak vznikají krvinky

Většina krevních buněk vzniká v kostní dřeni. Kostní dřeň se nachází v dutinách některých kostí a funguje jako přesně řízená továrna, ve které se vyrábí tři základní druhy krvinek:

Červené krvinky (erytrocyty), které obsahují hemoglobin, jež je odpovědný za rozvod kyslíku do všech tkání v těle.
Bílé krvinky (leukocyty), které se rozdělují na tři hlavní typy: granulocyty, lymfocyty a monocyty. Z nich každý druh hraje důležitou roli v boji s infekcí.
Krevní destičky (trombocyty) jsou potřebné pro srážení krve.

Růst a vývoj normálních buněk je v kostní dřeni velmi složitě řízen tak, aby se neustále vytvářela potřebná množství z každého druhu buněk, nezbytných k udržení zdraví. Tvorba krvinek klade na kostní dřeň velké nároky, protože každou vteřinu se vytvoří v kostní dřeni asi 3 milióny červených krvinek a 120 tisíc bílých krvinek. Všechny druhy bílých krvinek vznikají z jediné - tzv. mateřské krvetvorné buňky. Z krvetvorných buněk se nakonec vytvoří plnohodnotné krvinky, které nacházíme v krvi.
Proces tvorby a růstu krvinek je řízen z buněčného jádra, kde jsou veškeré informace k tomu nezbytné uložené v genech. Geny se nacházejí na chromozomech.

Role chromozomů

Nejdůležitější součástí chromozomů je vlákno deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která je nositelkou informace, jež je v chromozomech uložena ve formě genů. Ty si lze představit jako korálky navlečené na dlouhých nitích. Velká většina genů slouží k tvorbě bílkovin. Při leukémii jsou normální mechanismy, které řídí krvetvorbu, porušeny a v kostní dřeni se tvoří velké množství nemocných buněk. Tyto nemocné leukemické buňky zaplní kostní dřeň, dostávají se do krve, sleziny a lymfatických uzlin a mohou se ukládat i v dalších životně důležitých orgánech. Kostní dřeň v tomto stadiu nemoci už není schopna dále udržet tvorbu normálních krvinek a celá rovnováha tvorby krvinek v krvi a kostní dřeni se poruší. Podle přesného druhu krvinky, která je postižena, rozlišujeme několik druhů leukémií, jež lze rozdělit podle některých znaků. Obecně se jedná o čtyři hlavní skupiny. Onemocnění je možno označit jako myeloidní leukémii vždy, když postihuje granulocyty nebo monocyty nebo jako lymfatickou leukémii, když postihuje lymfocyty. Tyto dva druhy je dále možno dělit na akutní - to jsou ty, které pokud jsou neléčeny, dále rychle postupují a mohou nemocného usmrtit během krátké doby nebo chronické, které probíhají pomalu, řadu let a nemocného neohrožují na životě ihned po stanovení diagnózy.

Při akutních leukémiích ve dřeni a krvi převažují nezralé buňky, které se nazývají blasty. Při chronických leukémiích zmnožené nemocné buňky vyzrávají, zatím co zcela nezralé buňky zpočátku zmnoženy nebývají.