Nilotinib

Autor: Prof. MUDr. Edgar Faber, CSc., Hemato-onkologická klinika FN a LF UP v Olomouci
Rukopis recenzovali: prof. MUDr. Karel Indrák, DrSc. a doc. MUDr. Peter Rohoň, Ph.D.

Nilotinib (preparát Tasigna výrobce Novartis)

Je při testování ve zkumavce účinnější na leukemické buňky než imatinib. Je vhodný pro léčbu CML ve všech fázích v první linii nebo v dalších liniích po selhání jednoho nebo dvou jiných preparátů. Nilotinib má ze všech TKI pravděpodobně nejvyšší riziko interakcí s jinými léky. Tato rizika samozřejmě lékaři při zahájení léčby nilotinibem pečlivě zváží. Pro nasazování nových léků platí doporučení užívání těchto léků konzultovat s ošetřujícím hematologem.
 

Způsob užívání

Nilotinib se na rozdíl od ostatních TKI podává dvakrát denně nalačno v dávce 300 nebo 400mg (2 tbl á 150 resp. 200mg). Lék by se měl užít nejdříve 2 hodiny po jídle a další hodinu poté se nedoporučuje nic jíst (pít tekutiny je možné). Toto doporučení je nezbytné dodržovat proto, že po jídle dochází k rychlejšímu vstřebávání léku a tím i zvýšení rizika vzniku nežádoucích účinků.
 

Nežádoucí účinky

Jsou vypsány v tabulce. Během prvních týdnů jsou to zejména změny v krevním obraze (pokles leukocytů, trombocytů nebo rozvoj chudokrevnosti). Při řešení těchto nežádoucích účinků musí lékař pacienta kontrolovat častěji, někdy musí podat růstové faktory k povzbuzení tvorby bílých krvinek nebo dokonce transfuze červených krvinek nebo destiček. Z dlouhodobých nežádoucích účinků se u nilotinibu vyskytují zejména kožní vyrážky, bolesti hlavy. Při vyšetření biochemických parametrů lékař může zjistit zvýšení jaterních nebo pankreatických testů. V naprosté většině případů není pro tyto laboratorní změny nezbytné léčbu přerušovat nebo ukončit. Výjimečně může dojít přímo k zánětu slinivky břišní a v tom případě se léčba ukončit musí. V poslední době je v souvislosti s léčbou nilotinibem diskutován vyšší výskyt cukrovky, zvýšených hladin krevních tuků (včetně cholesterolu) a výskyt cévních ischemických příhod. Přesné riziko výskytu těchto nežádoucích změn a příhod doposud není jasné, ale je zřejmé, že k nim mají vyšší náchylnost pacienti s rizikem pro tzv. civilizační onemocnění (např. obézní nebo pacienti s už prodělanou cévní příhodou, hypertenzí nebo poruchou snášenlivosti cukru). Při vysokém riziku komplikací (např. u pacienta s cukrovkou, po srdečním nebo mozkovém infarktu) hematolog nilotinib obvykle nenasadí. U některých pacientů stačí přidat do léčby další léky (např. na snížení krevních tuků) nebo účinněji zavést preventivní režimová opatření (zejména přestat kouřit, změnit stravovací návyky a zvýšit pohybové aktivity).