Příznaky a příčiny CML
Chronická myeloidní leukémie
Chronická myeloidní leukémie (CML) je jednou ze čtyřech hlavních druhů leukémií. Jak je vystiženo v jejím názvu, v krvi při ní obíhají velké počty nemocných zralých buněk (granulocytů) a nemoc postupuje zpočátku pomalu. Podle současných názorů vzniká nemoc původně v jedné nebo v několika málo mateřských krvetvorných buněk a je způsobena získanou změnou genů, jež vede ke vzniku nového leukemického genu nazývaného BCR/ABL. Jeho vznik je ve většině případů vázán na vznik nového chromozomu, který vznikne výměnou částí chromozomů 9 a 22.
Při chronické myeloidní leukémii má tuto charakteristickou změnu ve svých chromozomech každá nemocná buňka kostní dřeně. Vzniklý abnormální chromozom byl nazván Filadelfským chromozomem (chromosom Philadelphia) podle města, kde byl poprvé popsán v roce 1960. Gen BCR/ABL vede ke vzniku chybné bílkoviny (proteinu) p210. Podle současných názorů tato bílkovina změní řídící procesy probíhající v buňce natolik, že buňka se stane nemocnou - nedokáže plnit běžné funkce, rychleji se množí a žije déle než normální zdravé krvinky. V důsledku toho se nemocné leukemické buňky v těle hromadí, až nakonec začnou nemocnému způsobovat potíže.
Co způsobuje CML
V České republice se každoročně objeví 150 až 200 nových nemocných. CML postihuje přibližně stejným dílem muže i ženy a jeho výskyt narůstá s věkem. Stejně jako u jiných druhů leukémií, přesná příčina tohoto onemocnění není do podrobností známa. Osoby, které byly vystaveny vysoké dávce radioaktivity, nebo nemocní, kteří jsou z rozličných důvodů ozařováni, mají s odstupem několika let mírně vyšší pravděpodobnost vzniku CML ve srovnání s jedinci, kteří nebyli ozařování vystaveni. U většiny nemocných však CML vzniká bez zjistitelného vlivu radiace. Vliv jiných látek, léků, chemikálií nebo virů nebyl jednoznačně prokázán. Na druhé straně je prokázáno, že CML není dědičná - děti nezískávají po rodičích náchylnost k jejímu vzniku. CML také nepatří mezi nakažlivé choroby.
Příznaky CML
Nemocní s CML mohou trpět různými potížemi, jež je přivedou k praktickému lékaři, odkud jsou poté odesláni ke specialistovi na krevní onemocnění - k hematologovi. Většina z nich pociťuje únavnost a malátnost. U některých nemocných dochází k hubnutí bez zřejmé příčiny. Časté je také zvýšené pocení nebo zvýšené teploty (horečky nejsou obvyklé). Část nemocných má projevy chudokrevnosti - slabost, dušnost, ale i otoky kotníků. Někteří mohou mít navíc potíže se zvýšenou krvácivostí. Lehce jim vznikají modřiny bez většího poranění, silněji krvácí už při běžných poraněních nebo při chirurgickém ošetření, ženy mívají neobvykle silné menstruační krvácení. Není výjimečné, že nemocný cítí tlak v levém boku nebo v žaludku, který vzniká důsledkem zvětšování sleziny. Dále nemocní mohou pociťovat závratě, zvýšenou spavost nebo hučení v uších. Protože lékaři v současnosti stále častěji vyžadují vyšetření krve, je vyšší pravděpodobnost, že se zjistí CML i bez toho, že by nemocný měl jakékoliv obtíže. Tyto krevní testy jsou obvykle prováděny jako součást preventivních prohlídek, případně u dárců krve nebo těhotných žen. V současnosti asi jedna třetina nemocných s nově zjištěnou CML nemá vůbec žádné potíže a onemocnění se u nich zjistí náhodně, právě při vyšetření krevního obrazu z jiných důvodů.