CML a těhotenství
Seminář k tématu "Těhotenství a CML"
Proběhl 24. října 2009 v Praze (v uzavřené společnosti a separátním salonku).
Přednášející: MUDr. Hana Klamová, CSc.,přednostka klinického úseku Ústavu hematologie a krevní transfuze, Praha
Názory pacientek:
Petra, 30 let: Těhotenství a CML - lze vůbec slučovat tyto dvě záležitosti dohromady? To je otázka, na kterou chce znát odpověď snad každá žena, která se tváří v tvář setká s diagnózou CML. Když mi lékaři diagnostikovali CML, byla jsem v 7. týdnu těhotenství. Každý, kdo touží mít dítě, jistě chápe, jaké myšlenky se mi honily hlavou, když jsem se dozvěděla, že mé dítě je v ohrožení. Motivace "vyhrát" nad nemocí a zároveň donosit a mít zdravé dítě však byla tak silná, že jsem se rozhodla, že to nevzdám bez boje. A co se mi tehdy zdálo nemožné, je dnes skutečností. Dnes jsem maminkou dvouletého Vojtíška, který se má čile k světu. Díky spolku jsem se seznámila i s jinými pacienty, které potkal podobný osud jako mě. Jsem moc ráda, že si můžeme sdělovat radosti a strasti naší léčby a zároveň se povzbudit, pokud se objeví nějaká komplikace. Chystaný seminář je skvělou příležitostí získat více informací k dané problematice. A také zároveň doufám, že se s maminkami podělíme o své zkušenosti s těhotenstvím a CML.
Martina, 31 let: Z pozvánky na seminář Těhotenství a CML mám upřímnou radost. Věřím, že se bude jednat o mimořádnou akci a je naprosto úžasné, že k vyslechnutí tak zajímavého tématu se nabízí příležitost i těm, co ve spolku nejsou. Věřím, že této příležitosti využije co nejvíce lidí! A taky se na seminář moc těším. Získat sebemenší informace k dané záležitosti je velmi nesnadné - pokud nezná člověk přímo někoho s osobní zkušeností. Vlastní zkušenost je jedna věc, postoj a rady lékaře věc druhá. Obě jsou však velmi přínosné a když se skloubí, tak je to naprosto jedinečné.
Jana, 31 let: Když jsem poprvé uslyšela svoji diagnózu, bylo to těžké, ale úzkost z této skutečnosti byla brzy kompenzována touhou se s tím poprat na jedné straně a na druhé straně smířenou odevzdaností s tím, co přijde. Co bylo nejtěžší a co také bylo příčinou slz, bylo to, že jsem najednou nevěděla, zda budu moci mít děti. Jak silná bude chemoterapie? Nepoškodí mi vaječníky? Podaří se vůbec kdy stabilizovat můj stav tak, že bych někdy zvládla nápor těhotenství a porodu? Otázek bylo moc a na odpovědi jsem si musela počkat, protože ani lékaři nikomu dopředu nemohou říci, jak se bude vyvíjet jeho stav a jak úspěšná bude léčba. Díky Bohu jsem začala dostávat ve většině případů dobré odpovědi a za úspěch léčby jsem nesmírně vděčná. Cítím naprosto jasně, že jedině mateřství mě dokáže v tomto světě doopravdy naplnit. Proto bych ráda udělala všechno, co je v silách mých a v moci lékařů, aby se to jednou povedlo. Naděje, že i při CML mohu mít děti a žít plnohodnotný život mi dává hodně síly. Jsem ráda, že znám konkrétní ženy, kterým se při CML podařilo porodit zdravé dítě a že vím, že teď jsou schopné se o dítě postarat naprosto stejně jako zdravá žena. Myslím, že každý mladý člověk, i když onemocní, nepřestane toužit po těch základních věcech, které mají naplnit jeho život a že ho vždycky bude zajímat jak otázka sexuality, tak možnost mít děti, protože to znamená, že tak bude moci žít plně v manželství a v rodině. To je podle mě návrat do "normálního" života
Petra, 33 let: Já další dítě neplánuji. Nápad uspořádat tento seminář je ovšem velmi dobrý, protože jsem si myslela, že u této nemoci již ženy nemohou mít děti. Je to dobrá zpráva pro ty mladší a bezdětné.